Příběhy vikinského válečníka Thorgala patří k nejpopulárnějším evropským komiksovým sériím. Přesto u nás jejich vydávání procházelo mnoha peripetiemi, jejichž výsledkem je i to, že vůbec první díl série se objevuje až nyní, poté, co už česky vyšlo jedenáct pozdějších sešitů. Ty v průběhu téměř dvaceti let vydávala celkem čtyři česká nakladatelství a jistou nadějí do budoucna je, že nyní se série nachází v edičním plánu nakladatelství CooBoo, divize aktuálně největšího českého nakladatelského domu Albatros Media. I to je nicméně prozatím opatrné a k mrzutosti českých příznivců série vydávání Thorgala nezačalo tam, kde skončilo předchozí nakladatelství BB/art, tedy pokračováním „načatého“ čtyřdílného příběhu ze středoamerické džungle Země Qaa, ale třemi solitérními sešity, které v originální chronologii vydávání následují až po ukončení příběhu Země Qaa. Jako by čtenáře testovalo nejprve na jistějších (protože uzavřených) epizodických příbězích.

Nyní naopak fanoušky potěšilo vydáním úplně prvního Thorgalova příběhu, a pokud naváže i dvojkou, bude mít český čtenář kompletní alespoň první desítku Thorgalových dobrodružství. Samozřejmě jen pamětníci, protože první český překlad Thorgala, povídkový sešit Dítě z hvězd, vyšel už před dvaceti lety – a rozhodně je namístě uvažovat o jeho reedici.

Komiksový teoretik Tomáš Prokůpek v předmluvě ke Zrazené čarodějce líčí zrod pozdějšího komiksového fenoménu, stvořeného nadějným polským kreslířem Rosinskim a o něco zkušenějším belgickým spisovatelem a scenáristou Van Hammem. První příběh vycházel v roce 1977 nejprve na pokračování, teprve po zřetelném zájmu čtenářů se belgické nakladatelství Le Lombard rozhodlo pro vydání samostatného komiksového alba (1980). A původní forma časopiseckého seriálu je na Zrazené čarodějce patrná: děj je rozvržen na stránky, a to obvykle tak, aby poslední okénko čtenáře napnulo na pokračování – zvratem, příslibem akce či tajemství, případně nějakou novou překvapivou informací či skutečností. Ale příběh je vybudován natolik chytře a dynamicky, že tyto švy při prvním čtení skoro nevnímáme. Oproti pozdějším Van Hammeho scénářům, které byly podstatně propracovanější, je Zrazená čarodějka ještě oním přímočarým dobrodružným příběhem, klukovsky vděčným. Akce střídá akci, nečekaná setkání a záchrany přicházejí přesně v pravý čas a ústřední příběh o pomstě krásné čarodějky na hrubiánském vládci variuje mnohokrát obehraný fantasy syžet. Více než v pozdějších dílech série je zde cítit inspirace americkým Conanem, jenž v té době (jak původní příběhy R. E. Howarda s ikonickými obálkami Franka Frazetty, tak komiksová řada v nakladatelství Marvel) zažíval značné oživení zájmu, které v roce 1982 vyvrcholilo celovečerním filmem. Thorgal je ve Zrazené čarodějce po většinu příběhu nájemným mečem, který se musí prosekat ze všech potíží. I oblíbené Howardovo povídkové schéma (pravda, v 70. letech už rozmělněné mnoha epigony) tu nacházíme docela zřetelně: Van Hamme čtenáře také bez přípravy vrhne doprostřed dramatického děje. Thorgala potkáváme připoutaného k mořskému útesu a čekajícího na smrt utopením nebo zmrznutím, zatímco jeho protivník se mu chechtá v odplouvajícím drakkaru. A také závěr je rychle odseknutý, žádné slavné vítání hrdiny, jen dva unavení osamělí lidé, kteří zdaleka nemají jistotu, že jejich protivníci jim nebudou znovu škodit. Ani není příliš jasná podstata konfliktu mezi titulní hrdinkou a králem Gandalfem, stejně tak zůstává otevřeno, kdo byl v právu a kdo se choval hanebně.

Protože příběh byl pro ustálený formát frankofonního komiksového alba příliš krátký, doplnili jej autoři ještě povídkou Téměř v ráji... Není víc než jen doplňkem, zároveň však představuje jistý protipól akční Zrazené čarodějky. Thorgal tu máchne mečem pouze jedinkrát, když se brání před dotírající smečkou vlků, pak už jej však čeká pád do začarované rokle a zde setkání s dvěma krasavicemi a možností rajského života, který je ale – jak to tak bývá – zároveň vězením. Van Hamme tu nabízí svůdné lenošení v obklopení mladých žen a hojnosti jídla, ale protože píše příběh pro kluky, je jasné, že tohle neprojde. A Thorgal se vrací do nehostinné raně středověké Skandinávie.

Čeští fanoušci samozřejmě doufají, že se tam s ním budou vracet ještě dlouho (prozatím má série 33 pokračování a další stále vznikají). Navzdory tomu, že jich v Česku zatím není tolik, co ve většině jiných evropských zemí.